Psal se rok 1985,
moje první velká výstava psů na zimním stadiónu v Hradci Králové. Procházela jsem kolem všech plemen známých i neznámých a najednou stojím u absolutně pro mě nejkrásnějšího plemene – Irský vlkodav.
Moje tělo se pokrylo husí kůží a pocity v tu chvílí byly nepopsatelné. Bylo v okamžiku jasné, že toto plemeno jednou budu chovat a věnovat se mu.
Moje soužití se psy začalo už hodně dávno předtím. Narodila jsem se v roce 1973 a celé dětství jsem strávila nedaleko kynologického cvičiště. Už od malička až do svých 14 let jsem vyrůstala s boxerem Agarem.
Čím starší jsem byla, tím více mě to táhlo ke kynologii a díky nedalekému kynologickému cvičišti jsem se seznámila se skvělou partou lidí, kteří mi dali důvěru, tudíž jsem začala s výcvikem služebních psů. V rodině jsme měli dvě feny Německého ovčáka - Arinku a Besinku, u kterých byly tři úspěšné vrhy. Poté, co se mi narodili děti, nebylo už takového času, a proto jsem už měla jen jednu fenu Německého ovčáka Benny z Ivera.